Sbor měl ze začátku 80 mužů a byl rozdělen na tři čety:
- lezci 20 mužů
- stříkači 40 mužů
- záchranné družstvo 20 mužů.
Každá četa měla svého velitele. Všem těmto třem četám stál v čele inženýr závodu jako velitel sboru. Rozhodující slovo měl však ředitel závodu.
Lezci byli vyzbrojeni přilbou, pásem se sekerou a karabinou, lanem a plátěnou blůzou. Stříkači a záchranné družstvo mělo pouze červenobílé čepice a plátěné blůzy. Jako parádní uniformu měli všichni hutnické kytlice z černého sukna se zlatými ozdobami.
Při založení měl sbor: 1 ruční novou přenosnou dvouproudovou stříkačku na podvozku, 1 novou ruční jednoproudovou pojízdnou stříkačku, 1 ruční starou čtyřkolovou vozovou stříkačku bez nasávacího zařízení, 1 třídílný vysunovací žebřík s podpěrami, 1 nářaďový a 1 velký naviják na hadice.
Rozhodnutím ředitelství ze dne 11. dubna 1908 byl sbor reorganizován a rozdělen na dvě samostatné čety po 28 mužích. 7 mužů tvořilo velitelský štáb.
Dne 1. ledna 1907 se stal sbor součástí německého Slezského zemského hasičského svazu a hasičské podpůrné pokladny.
Sbor byl veden stále v německém duchu až do roku 1930 kdy se našlo několik členů, kteří nesouhlasili s německým vedením. Po výluce v roce 1931 nastal den kdy tito členové Pastorek, Kubinský a Luska za podpory správy závodu převedli sbor do českých rukou.
A tak se dne 3. listopadu 1931 sešel sbor k první české valné hromadě. Organizačně byl tehdy zařazen do svazku tehdejší frýdecké župy Karla Špoka. Nastal nový, čilý ruch, pracovalo se, organizovalo, cvičilo a výsledkem toho všeho snažení bylo, že sbor dosáhl takové úrovně, že byl dáván za vzor dobrovolným sborům celé župy.
Za okupace byl sbor nucen vystoupit v roce 1941 ze Svazu českého hasičstva. Stalo se tak na nátlak ředitele /Branddirektor/ Massanetze. Přesto byl ale sbor veden dále v českém duchu a nevstoupil, jak bylo po něm požadováno, do Svazu německého hasičstva.
Od založení bývalé Karlovy huti v roce 1833 byl podnik postižen mnoha požáry, z nich se některé, ani přes obětavou práci sboru, nepodařilo likvidovat.
Tak tomu bylo u požáru dne 5. dubna 1908, kdy plamenům padla za oběť budova válcovny, tzv. starý závod. Shořelo vše až na elektrickou ústřednu, kotlovnu a vedlejší provozy. Přesto, že zasáhly okolní dobrovolné hasičské sbory Frýdek, Místek, Staré Město, Lískovec, Paskov, Sedliště, Staříč, Sviadnov, šířil se oheň tak rychle, že jeho hašení bylo bezvýsledné a činnost hasičů se omezila jen na jeho lokalizaci. Na úhradu škod, které vznikly při hašení požáru na hadicích, obdržely sbory z Frýdku a Místku po 400,- Kčs, ostatní po 200,- Kčs. Závod pak obdržel od pojišťovny 820 669,- Kčs.
Vedle požáru se sbor zúčastnil i záchranných prací při povodních, např. dne 20. dubna a 5. května 1940, kdy byl celý závod zatopen.
Závodní požární útvar Válcoven plechu je v současné době vybaven moderní požární technikou, dvěma cisternami, vysokozdvižnou plošinou, agregátem na výrobu lehké pěny, osvětlovacím a odsávacím agregátem, speciálními protipožárními a protichemickými obleky, a spojovací technikou.
K 31.12.2006 byl útvar jak jste ho mohli znát i z naších webových stránek zrušen.